Potkaní mládě se již v děloze matky učí, čím se má živit tím, co přijímá jeho matka v průběhu gravidity a následně v období kojení. A jeho zvyky se ještě více upevňují vtiskáváním jídelníčku ostatních členů skupiny při přechodu na pevnou stravu. Proto může být u starších potkanů problém s přechodem na jinou stravu, než na kterou jsou zvyklí.

Potkan je všežravec, který ke svému zdravému vývoji a životu nutně potřebuje živočišné bílkoviny, jejichž dobrým zdrojem jsou maso (syrové) - včetně chrupavek, kůže a kosti, vejce (vařená) - včetně skořápky, krmný hmyz, ...

Přirozeně vyhledává potravu nejvíce kaloricky vydatnou, tedy prioritně dává přednost tučné a sladké části svého jídelníčku, která je v přírodě z důvodu omezeného příjmu potravy zárukou přežití.

V umělém chovu může způsobit otylost a s ní spojené problémy, jako je cukrovka, z ní vznikající slepota, poruchy rovnováhy systémů a rozvoj dalších druhotných onemocnění.

Je proto vhodné krmit střídmě s občasnou několikahodinovou hladovkou, ale vždy s přístupem k vodě.

Tučné věci volit jen jako pamlsek a denně krmit hlavně zeleninu, a směs zrnin, několikrát týdně lze i ovoce.

Zdravý potkan má zdravý vzhled. Je přiměřeně osvalený, má jiskrný pohled a zdravě vyhlížející srst.

Potrava je vhodná kvalitní, nejlépe z ekologického zemědělství, v BIO kvalitě určená pro lidskou spotřebu. Nezapařená, nezahnívající, beze stop plísní.

Bez barviv, dochucovadel, zvýrazňovačů chuti, stabilizátorů, regulátorů kyselosti, tavících solí a dalších umělých látek, které vedou ke vzniku degenerativních, nádorových a zhoubných onemocnění.

Nákupy jsou zpravidla nejvýhodnější přes internet, kde pomocí Heureky snadno vyhledáte nejlevnějšího dodavatele...

Potkan může konzumovat "zbytky" - část Vaší přirozené stravy, pokud odpovídá jeho přirozené potkaní stravě.

Tedy tepelně neupravené, klíčené, ev. kvašené, zrající.
V lidském pojetí je tato strava známá jako RAW, ve zvířecí říši je označována jako BARF.
 
Veškerá potrava je třeba před podáváním řádně omýt.
Nejlépe ji namočit, co se zeleniny a ovoce z marketů a řetězců týče, do roztoku octa a vody (na mísu vody, ca lžíce octa, ev. +se lžičkou soli), nechat deset minut stát a opláchnout pod tekoucí vodou.
Ocet je kvalitním uvolňovačem a rozpouštědlem různých leštidel a vosků nanášených na potraviny kvůli zvýšení jejich trvanlivosti a přitažlivějšímu vzhledu. Je součástí nebo stěžejním prvkem většiny přípravků prodávaných ve "zdravých" e-shopech k mytí zeleniny a ovoce.
 
Vhodné krmivo

Obiloviny:

Oves
Pšenice
Ječmen
Žito
a vločky z nich nebo kroupy

Proso - všechny druhy (žluté, červené, zelené i v klasech)

Kukuřice (může způsobit nezávadné reznutí srsti) - a vločky pro zvířata z ní

Rýže - (různé druhy) vhodná i při dietě

Pohanka – nejlépe máčená / klíčená

Aj.

Nejlepší je jako KRMIVO DOPLŇKOVÉ všechny zrniny (semínka) i klíčit - při tomto biochemických procesech totiž vznikají zdraví velmi prospěšné látky - enzymy, blahodárně působící na celý organismus.

Návod:
Zrniny stačí propláchnout pod tekoucí vodou a krátce (několik hodin - 12-24h) máčet ve vlažné vodě, následně opět propláchnout v sítku pod tekoucí vodou, nechat lehce okapat a přetáhnout přes sítko s nimi umístěné nad skleněnou miskou mikrotenový sáček.
Umístit je do teplé místnosti (některé zrniny preferují klíčení na světle, jiné ve tmě) a denně proces s propláchnutím pod tekoucí vodou a opakapáním opakovat.
Za několik dní se objeví malý klíček - v tuto dobu je vhodné je podávat.
Fazole mungo a pohanku je kvůli snížení hladiny zdraví neprospěšných látek zatěžujích ledviny lépe podávat teprve od třetího dne po objevení klíčku.


Takto lze klíčit i další semínka (nemořená, beze stop plísně, nejlépe v potravinářské kvalitě),
např. pískavici, vojtěšku alfa alfa, hořčici, olejniny – slunečnici, aj. (ředkvičky, mrkev, salát, ...). Rukola a řeřicha jsou hořké. Jedlá chryzantéma, krvavec menší, aj. "neobvyklé zeleniny" - bylinky  mohou působit alergicky, nebo projímavě.

 
Ořechy apod.

Rohovník obecný (svatojánský chléb) – příjemně voní, vhodný jako pamlsek

Len setý (ve větším množství může způsobit průjem) - různé druhy (klasický, zlatý)

Slunečnice nejlépe černá (dobře se "louská"), nebo i loupaná – přiměřeně aktivitě, nejlépe jako pamlsek za odměnu (při agilitách, ap.)

Konopí seté – je diskutovatelné (údajně existují druhy, které nebezpečné látky neobsahují). Obecně zpravidla obsahuje halucinogeny, které mohou být ve větším množství nebezpečné.

Tykev obecná (dýňová semínka) – přirozené odčervení, velmi zdravé

Lesknice kanáří – pro zpestření

Podzemnice olejná (burské oříšky) – může být napadena plísněmi produkujícími toxiny, tak jako většina olejnin a oříšků (syrová, nepražené /solené arašídy)

Líska obecná (lískové ořechy) – jako pamlsek + skořápka vhodná k broušení zubů

Ořešák královský (vlašské ořechy) – jako pamlsek + skořápka vhodná k broušení zubů

Hořké mandle a oříšky nepodáváme, jsou jedovaté.

Ovoce:
ve velkém množství může způsobit průjem, otylost (cukrovku - slepotu).
V menší míře se může podávat dospělým potkanům v sezóně  i několikrát týdně.
Vhodnější je sušené.
Vše důkladně omýt, ev. oškrábat.

Jablkalze zkrmovat včetně slupky, stopky a ohryzku s jadérky, které jsou přirozeným odčervením
V zimě lze podávat příležitostně a s mírou jablečné křížaly.

Hrušky – mohou způsobit měkčí a řidší stolici - a stejně jako jablka i ony se mohou podávat se slupkou, stopkou a s jadérky v jadřinci. Jen malý kousek.

Hroznové víno – pecičky jen v menším množství, jsou tak jako většina jadérek jedovaté, tzn. v menším množství působí příznivě na vypuzení střevních parazitů, ve větším pravděpodobně způsobí otravu.
Rozinky jsou např. pro psy údajně jedovaté. Osobně tedy ani potkanům nedáváme. Jen kousek čerstvé bobule vinné révy :-).

Třešně a jiné peckovice – také jedovaté pecky, tzn. jen bez pecek. Velmi střídmě. Nepodávat s vodou.
Sušené švestky je vhodné podávat při zácpě. Jen kousek.
A sušené borůvky při průjmu.

Jahody – jen malý kousek. Jsou ostré, moho způsobit alergickou reakci.
Lepší jsou sušené. Měsíční.

Banány – našim potkanům nechutnají.
Obecně jsou doporučované jako dietní, přesto se mi zdají sladké a nevhodné konzistence.

Citrusové plody – obecně doporučované zřídka a v malém množství.
Velmi ochlazují, tedy jen ev. v parných  letních dnech.
Osobně nedoporučuji - jsou ostré, mohou vyvolat alergii, většina je s velmi chemicky ošetřenou kůrou. NEdáváme.

Borůvky – výborné, zdravé a chutné. 
Všechny druhy.
Sušené vhodné při průjmu.

Maliny, ostružiny – přiměřeně (sezónně).Vhodnější, než jahody.

Bobuloviny jsou obecně velmi zdravé. Vhodné pro podporu imunity v průběhu doby chladných měsíců roku - sušené.

Dále také např.
moruše - chuťově dobrá,
kustovnice čínská Goji - chuťově dobrá (co se týče obsahu látek - výborná: zvyšuje energii a vitalitu, celkové zdraví),
schisandra (klanopraška) - adaptogen (snižuje stres, působí mírně sedativně, nepřehánět)
rakytník - chuťově kyselý (velmi zdraví prospěšný - vit. C),
dřín - chuťově dobrý - zdravý,
dřišťál - chuťově kyselý, ale zdraví též prospěšný,
áronie (černý jeřáb) - nepřehánět, drhne v krku, velmi zdravý
aj.

Meloun vodní – přiměřeně v malém množství (v létě) i další druhy melounů. Včetně zdravých semínek.

Exotické ovoce (Paw Paw - muďoul, papája, aj.) – může působit projímavě. Velmi sladké, podávat jen velmi malý kousek, příležitostně, v létě, pro ochutnání.


SUŠENÉ OVOCE  – výborný zdroj vitamínů v chladných částech roku - s dostatkem vody - např. šípky (jen "obaly" - bez chloupků obalujících uvnitř semínka) - dá se koupit v lékárně jako sypaný čaj - jinak domácí výroba takto upravého zdroje vitamínů je velmi pracná),  Goji, rakytník, moruše, aj. Ev. sušené meruňky, přírodně slazené banánové chipsy, aj.


Luštěniny:
jen doplňkově - v menší míře

zejména
Hrách setý – sušený, čerstvý, vhodný ke zlepšení kondice. Nejlépe lisované vločky.
 
Raději ne:
Sója - může být alergenem. Nepoužívat geneticky modifikovanou. (GMO).


Zelenina:
vhodná od nejútlejšího věku každý den.
(např. syrové "zbytky" - přebytky z kuchyně - myté, nezkažené, nestříkaná zelenina)


Zejména:
Mrkev velmi zdravá a prospěšná (větší množství může způsobit nezávadné reznutí srsti),
Okurka salátová – velmi vhodná - jedna z nejoblíbenějších zelenin :)

Někdy a ne malým mláďatům:
kousek Brokolice –   (může působit nadýmavě)
malý kousek Květák – (působí močopudně)
lístek Hlávkový a ledový salát – může působit projímavě.
Čínské nebo pekingské zelí – vysoký obsah vit. C, může hodně zatížit ledviny, nadýmat
Rajče – druhá nejoblíbenější zelenina, jen kousek.

Papriky – vhodnější jsou sladké, masité - červené, žluté, oranžové
Kedlubny – mohou nadýmat, jen kousek.
Brambory – se syrové zpravidla nepodávají (zelené a klíčky jsou jedovaté), vařené nedoporučuji.

Cibuloviny (cibule, česnek, pórek) radjěi nepodávat. Ev. dospělým  jen v menším množství  - působí jako přirozené odčervení. Ve větším mohou působit nejen pro potkany jedovatě a zatížit ledviny, játra.

Výborným dolňkem jsou BYLINKY (v sezóně a mimo ni i sušené):
Např.: listy jitrocele, pampelišky, jetele, břízy, lípy, jahodníku, ostružiníku, maliníku, ...
Okvětní lístky (květy) pampelišek, jetelů, růží, šeříků, denivek, dýní, chrpy, ...
neočůrané od pejsků, nebo jiných - volně žijích zvířat, nestříkané, ne od silnic (nejlépe z vlastní zahrádky nebo truhlíků).
Výborné je doma klíčené obilí, "osení". Také větvičky ovocných (ev. léčivých) stromů a keřů, ev. léčivých - včetně pupenů a listů.

Maso apod. :
Vhodné podávat v obměnách s jinými živočišnými potravinami ca 2-3x týdně.
Důležitá součást stravy hlavně pro mláďata a dorost (březí a kojící samice).

Libová svalovina, některé vnitřnosti - srdce, ledviny,  kůže - se  zbytky peří, srsti, kosti, chrupavky
(prasečí lopatky, drůbeží krky, křídla).

NE: morek, mozek, vnitřnosti: játra,  - mohou působit velmi projímavě.

Kombinovat s: 
VAŘENÝMI vejci (včetně skořápky) - vhodné jsou i křepelčí.
Sušeným krmným HMYZEM ("Mls pro vodní želvy". Cvrčky, moučnými červy, sarančaty, blešivci...gamarusem).
korýši (škeblemi, mušlemi, slávkami, kraby, raky, ... v běžných podmínkách sladkovodními krevetkami, aj.) - variantou jsou rozmrazení (ev. krátce spaření) v obchodech prodávaní korýši a mořští živočichové.
Tvrdým a zrajícím sýrem, apod. (nikdy ne tavenými).
 


 
LZE PODÁVAT I "hotové" KRMIVO a DOPLŇKY PRO PSY a KOČKY (FRETKY, JEŽKY, POTKANY):
jako jsou sušené plíce, oháňky, nožky, pařátky…  (nekalcifikované = ne ty "bílé").
Ne mastné.
Dále Granule - lisované za studena.
Ev. vyjímečně granule extrudované - holistické (bez éček a barviv) - např. značka Applaws (pro kočky -  s lososem).
Ev. "přírodní" Konzervy, kapsičky - stejné značky, ap.

Ryby – příležitostně v malém množství (např. přebytky z vlastního nebo kamarádova akvária, karasi zlatí z domácího  jezírka, aj. - ne volně chycené rybky (které mohou být zdrojem nejrůznějších parazitů). Obsahují zdraví prospěšný taurin.
Nejlepší variantou jsou rybičky sušené - např. v krmivech prodávaných pro vodní  želvy.

Dají se podávat celá jednodenní (usmrcená) kuřata.
Šneci (chovaní v domácích podmínkách - např. oblovky (jejich vajíčka, malá mláďata) - venkovní jsou pravděpodobně napadeni hlísticemi, aj. parazity = nepodávat),
Vhodnější spíše pro teraristy.
 

Doplňky - vkládat příležitostně.
Sépiová kost
Kamenná sůl - dát do mističky (přitahuje vodu, hrozí její rozpouštění v ubikaci).
Přírodní minerální bloky - dologram, ap.
 

Bylinky
Vhodné používat cíleně, léčebně.
Např. v období chladné čáti roku jako čaj (na imunitu, nachlazení, kašel) místo vody do napáječek.
Dobré a kvalitní složení čajů má např. "Grešík".

Řasy – mořské i sladkovodní
(nori, kombu, wakame, spirulina, chlorela, …),
v malé míře.
Mají vysokou schopnost čistit organismus navázáním na sebe zdraví škodlivých látek.
Podobně jako černé uhlí při průjmu.

Houby - možná kousek sušeného hřibu, žampionu, lišky, aj.
Hlíva, jidášovo ucho aj. mají specifické vlastnosti a chuť.
Houby mají specifickou vlastnost "na sebe navázat vše z okolí", tedy i např. těžké kovy, aj. ztdraví škodlivé nebo nebezpečné  látky - zcela nevhodné je tedy konzumovat houby od silnic a ze znečištěných oblastí.
Dřevokazné houby se ale dají snadno pěstovat pro vlastní potřebu doma.

Další krmiva
Některé zdroje uvádějí i zkrmování
žaludů, kaštanů, a bukvic. Nelze bez ověření doporučit.
Vyzkoušeno nemám.
Ale za války si z nich lidé dělali těsto (žaludy, bukvice), takže jedlé v nějaké formě jistě jsou.
Divočáci a lesní zvěř je přijímají bez problémů, tudíž se lze domnívat, že jsou bezpečné i pro potkany.
 
Větve
Ovocných stromů a keřů - vhodné k ohryzu.

PečivoNEPODÁVAT.
Sice bývá běžnou součásti
většiny krmných směsí určených pro hlodavce, ale nelze jej doporučit.
Především u zdravotně rizikových potkanů (s předky s výskytem nádorového bujení, apod.) lze doporučit pouze syrovou stravu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one